Snímek použit na základě licence od Shutterstock.com

Lékař vás poslal na amniocentézu a vy máte strach. To je celkem pochopitelné. Každá budoucí maminka totiž věří a doufá, že bude její dítě zdravé. Když proto lékař přijde s tím, že je potřeba podstoupit odběr plodové vody, v hlavě se vám vynoří různé scénáře.

Amniocentéza je velmi diskutované téma. Zatím co některé maminky svým lékařům na sto procent důvěřují a ochotně podstoupí všechny doporučené vyšetření, najdou se i takové, které tento zákrok radikálně odmítají. Obě skupiny mají ale něco společné – strach o své nenarozené dítě. „Rozhodnutí žen, které amniocentézu odmítnou, je potřeba respektovat. Je důležité, aby těhotná byla adekvátně informována nelen o „riziku“ zákroku, ale i o riziku poškozeného dítěte,“ říká primář oddělení klinické genetiky Michal Ondrejčák.

Co je amniocentéza a jak se dělá?

Jde o odběr plodové vody zaměřený na potvrzení, respektive vyloučení genetické poruchy plodu, který se ve většině případů provádí ambulantně. Při zákroku vám lékař pronikne tenkou jehlou do dělohy a odebere z plodového vaku, který obklopuje plod, přibližně 20 ml plodové vody. Ta se po 2 – 3 hodinách sama doplní. Po celou dobu zákroku se miminko monitoruje. „Bolestivost zákroku je kombinací fyzické bolesti a strachu před zákrokem, který je pochopitelný. Po zákroku, kdy odpadá emotivní složka, pacientky popisují bolest porovnatelnou s odběrem krve ze žíly,“ tvrdí lékař. A právě věk je nejčastějším důvodem na vykonávání amniocentézy. „Všechny výsledky jsem měla v pořádku, ale i tak mi můj gynekolog doporučil amniocentézu. Kvůli mého věku,“ vzpomíná Kateřina, která čeká už své třetí dítě. Nakonec se ale rozhodla, že vyšetření nepodstoupí, a to i přes doporučení lékaře. Podle primáře Ondrejčáka má však amniocentéza v určitém věku své odůvodnění: „Gravidní „dříve narozené“ ženy gynekolog posílá ke klinickému genetikovi, který zdůvodňuje prenatální vyšetření. S věkem matky se zvyšuje riziko nesprávného dozrání vajíčka, proto samotný věk je důvodem na prenatální genetickou diagnostiku.“ Nejčastěji se tento zákrok vykonává od 15. do 22. týdne těhotenství. Výjimečně za přísně stanovených podmínek se může provést i dříve. V tomto případě mluvíme o takzvané včasné amniocentéze.

Co dokáže odhalit?

Odběrem plodové vody se dají zjistit některé tělesné nebo mentální defekty plodu. „Nejčastěji zjišťujeme počet a strukturu chromozómů plodu, vysoké riziko rozštěpu centrálního nervového systému a předně stěny břišního plodu (ověřujeme ultrazvukovým vyšetřením), dědičné onemocnění diagnostikovatelné DNA analýzou (např. cystická fibróza),“ vyjmenovává primář oddělení klinické genetiky Michal Ondrejčák. A i když žádné vyšetření nemůže vyloučit všechny poruchy vývoje plodu, prenatální diagnostika může relativně velmi brzo odhalit některé závazné vrozené poruchy a přispět tak k včasnému zásahu a řešení.

Jaká jsou rizika?

Budoucí maminky, kterým byla amniocentéza doporučena, mají obavu z poškození plodu a nebo z potratu. Uvádí se, že samotný odběr je sice spojený s jistými riziky, jako jsou odtok plodové vody, krvácení, v krajních případech až samovolný potrat (přibližně jedna žena ze sta), ale jako ukázaly naše a zahraniční průzkumy velkého vzorku těhotných, při dodržování všech podmínek jsou zmíněná rizika takřka nulová. „Četnost komplikací po zákroku, který indikuje a vykonává zkušený lékař, je stejná, dokonce na pracovištích, které realizují stovky zákroků, ročně nižší, než u těhotných, které zákrok neabsolvovaly,“ vysvětluje lékař, který zároveň upozorňuje, že toto vyšetření se nedá nahradit žádným jiným. „V poslední době se propaguje neinvazivní vyšetření chromozomů plodu z krve těhotné. Toto vyšetření se odborně označuje jako  ideálný screenig. To znamená, že jeho spolehlivost, na rozdíl od vyšetření plodové vody, není stoprocentní. V případě pozitivity tohoto testu je potřebné potvrdit výsledek vyšetřením plodové vody“.

Kdy a v jakých případech lékař doporučí vyřešení:

  • těhotná má více než 35 let
  • pozitivní biochemický screeing z krve
  • ultrazvukový nález u plodu
  • riziko genetického onemocnění plodu diagnostikovatelné analýzou DNA
  • změna počtu a struktury chromozomů v osobní a rodinné anamnéze

 

Ohodnoťte tento článek!

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář
Prosím vyplňte Vaše jméno