Jak nás ovlivňuje počasí
Snímek použit na základě licence od Shutterstock.com

Meteosenzitivita, neboli citlivost na změny počasí, je jev, který trápí mnoho lidí. Otázkou je, do jaké míry se vlivu počasí poddáme a kdy máme opravdu nárok se cítit špatně.

Meteoroložka Miriam Jarošová vysvětluje, jak může počasí působit na člověka. „Je to různé. Myslím, že každý člověk je schopný vnímat blížící se změnu počasí. Někdo je citlivější na dusno, jiný má zase problém při přechodu atmosférické fronty a je mu úplně jedno, jestli je teplá nebo studená.“ Lidé jsou na změny počasí citliví, protože stejně jako fauna a flóra jsou součástí života na Zemi. Nedá se říct, že by existovala určitá skupina lidí výrazně citlivějších na změny počasí, ale i tak v našem okolí určitě vidíme, že starší lidé dokážou velmi často změnu počasí předpovědět. Souvisí to s chronickými onemocněními, kterými trpí. Jestli míváte migrény, vysoký nebo nízký tlak, zranění, jste po operaci, trpíte bolestmi kloubů, jste cukrovkář nebo revmatik, je pravděpodobné, že změny počasí vnímáte mnohem citlivěji. Působí na to souhra změny teploty, tlaku vzduchu a ostatních veličin v atmosféře, přitom mnohé z nich jsou neobjevené a tím pádem nezměřitelné.

Co s námi dělá počasí a jsme všichni meteosenzitivní?

Při změnách počasí se všechny naše nemoci projevují trošku více, tělo o sobě dává vědět. „Při dráždivém, zamračeném počasí se všechno ještě znásobuje,“ říká meteoroložka Miriam Jarošová. Jednak cítíme bolesti a naše mysl vnímá pochmurné počasí přirozeně negativněji než slunečné. I přes to, ale existují lidé, kterým upršené počasí vyhovuje více. I meteorologové upozorňují na pojmy „dobré“ a „zlé“ počasí. Pro děti na koupališti a lidi na dovolené jsou slunečné a teplé dny určitě přijatelnější než studené léto. Zahrádkáři však naopak letní déšť potěší, uleví se i starším lidem, kteří velká tepla snášejí daleko hůře než mladší organismy.

Pokud byste chtěli zjistit, jestli se meteosenzitivní, měli byste absolvovat návštěvu lékaře, který by sledoval změny vašeho chování a zdravotního stavu. Platí však všeobecná pravidla, že všechno je individuální a každý jsme jiný. Když se někdo necítí dobře, existuje v našich zeměpisných šířkách spoustu lidí, kteří se v daném cítí špatně. A i přes to, že vlivy na naše fungování jsou nepopíratelné, často si za zhoršení stavu můžeme sami. „Z mé meteorologické praxe si pamatuju na jednu paní, která pravidelně telefonovala a chtěla vědět, jaký je bio stupeň. Hlasem jako ze záhrobí se ptala na stupeň zátěže. Hned když jsme ji řekli, že jednička, probrala se a úplně jiným, radostným hlasem vykřikla – no vidíte, jak se mi ulevilo!“ vzpomíná meteoroložka Jarošová. Vedle „simulantů“ ale opravdu existují lidé, kteří jsou na změnu počasí citliví. Bohužel, dnes se jim v této oblasti nemá kdo věnovat. V 80. letech v Bratislavě byla laboratoř, která zkoumala vlivy počasí na lidi. V dnešní době by vám mohl pomoci například zkušený internista.

Bio stupně

Na naše zdraví i na psychický stav působí kromě vzduchu i jeho proudění, teplota a vlhkost. Všechny tyhle veličiny zohledňují meteorologové při stanovování stupňů zátěže od 1 do 5. Nejvyšší stupeň je při přechodu atmosférických front, když se všechny parametry mění velmi rychle, změny jsou největší a organismus na ně velmi rychle reaguje. Někoho bolí hlava, jiný pociťuje náladovost, můžeme být podráždění, nervózní. I přes to, můžeme být rádi, že žijeme v proměnlivém pásmu. Jednotné počasí nám totiž nedělá dobře. „Když zůstává na daném území ta stejná vzduchová hmota, organismu se dokáže přizpůsobit a pokud to trvá dlouho, zdravotní stav se může zhoršit,“ vysvětluje meteoroložka a dodává, že tyto pocity můžeme mít například při vlnách tepla, které k nám proudí. „Když se k nám dostane velmi teplý vzduch, ze začátku se zpotíme, potom si zvykneme a neregistrujeme, že teplý vzduch k nám proudí i nadále. Po určitém čase (4 – 5 dní), když přetrvává mimořádně teplé počasí, organismus nejčastěji u starších lidí může zkolabovat. Důvodem může být také nedodržování pitného režimu, který je v těchto dnech obzvláště důležitý.

Meteosenzitivita ve světě

Existují státy, ve kterých vliv počasí na lidi rozhodně nepodceňují. Velmi zrádné je tzv. fénové proudění, které se vyskytuje občas i u nás. „Dokonce jsem v odborné literatuře našla informaci, že když se v USA stane nějaký násilný trestný čin, bere se do úvahy vyjádření meteorologů, jestli bylo silné fénové proudění. Ta velká změna, kterou fén přináší, dokáže s citlivými lidmi velmi zamávat,“ říká Mirka Jarošová. Vznětliví lidé mají v tomto období problém s tím, že reagují ještě výbušněji než obvykle.

Celkem jiný problém s počasím mají seveřané. Norská meteorologická stanice vydává upozornění na to, že se může zhoršit psychický stav lidí při jistých změnách počasí. Snaží se tak upozornit alespoň příbuzné jedinců, aby na ně v těchto dnech dávali větší pozor. V severských krajinách má na zdraví lidí velký vliv slunce, které jim v období polárních nocí mimořádně chybí.

Pohled do historie

Vliv změn počasí na lidský organismus začali sledovat v Německu v druhé světové válce, kdy si lékaři v 50. letech všimla, jak některé typy počasí působí na vojáky. Hlavně ti se zdravotním handicapem dokazovali vysokou citlivost na tyto změny. Německá meteorologická služba spojila síly s lékařskou komorou, a tak se postupně tyto názory začali dostávat do celé Evropy. Počasí opravdu ovlivňuje naše chování a existují země, kde jsou tyto vlivy vyšší než u nás. A změny se budou projevovat čím dál tím více. Kdysi bylo typické české léto proměnlivé, ráno byla menší oblačnost, která se postupně zvětšovala, v poledne pršelo a teploty nepřesahovali 29 stupňů Celsia. „V 90. letech začali přibývat dny, kdy bylo několik dní za sebou 32 a více stupňů. Po roce 2 000 teplota začala stoupat nad 35 stupňů Celsia. Otepluje se. A co se týká srážek, přibývají lokality, kde na velmi malé ploše za velmi krátký čas spadne velké množství vody.“ I když Miriam Jarošová není lékařka, pro všechny meteosenzitivní lidi má jedno doporučení. „Posilovat tělo i ducha. V každém počasí se dá najít něco, co nás potěší. Stačí se potkat s někým, kdo vám den zpříjemní. Potěší to vaši duši a i to, že se ozvou bolavé klouby, budete snášet o něco lépe,“ dodává sympatická meteoroložka.

Jak nás ovlivňuje počasí a co je meteosenzitivita?
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 2 hlas/ů

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář
Prosím vyplňte Vaše jméno