Moc nám nezůstane

Na výchovu malé jsem již několik let úplně sama. Na jednu stranu je to někdy hodně těžké, na druhou si užívám tu svobodu. Nemusím se s nikým hádat, jak dceru vychovávat a co s ní dělat. Jsme prostě dvě holky, které mají vlastní pravidla a neřekla bych, že by nám někdo chyběl. Chybí nám pouze něco. A to něco jsou peníze. Pracuji jako recepční v jedné kancelářské budově v Praze za 19 tisíc korun. Když poplatím vše od nájmu přes účet za mobil a další povinné výdaje, tak mi měsíčně zůstane něco málo kolem 8 tisíc korun. Moc dobře vím, že pro některé maminky by to asi bylo dost, ale život v Praze není levný a já nechci, aby dcera čas od času nedostala hezké oblečení, případně jsem s ní nemohla jít třeba do kina. Snažím se vařit zdravě a BIO potraviny jsou také docela drahé. To, jak s rozpočtem zamává začátek nového školního roku, jsem však opravdu nečekala.

Seznam věcí, ze kterého se mi protočily panenky

Malá nastupuje do třetí třídy a když jsme měla možnost kouknout se na to, co vše potřebuje, nevěřila jsem. Hromada sešitů, potřeb na výtvarku, věcí na tělocvik, speciálních učebnic. Neměla by tohle všechno hradit škola? Přeci nemůže rodičům nařídit, aby takto nezřízeně utráceli. Já si kvůli tomu konkrétně musím vzít krátkodobou půjčku, což je mi velmi nepříjemné. Nějaké peníze sice mám, ale ty dávám do spoření. Jinými slovy nemám možnost vyndat ze dne na den z peněženky 4 tisíce a utratit je, aby malá náhodou nedostala poznámku za to, že něco nemá.

Chcete vaše dítě motivovat? Sledujte nás na Facebooku!

Volala jsem s učitelkou

Pohled na seznam požadovaných věcí mě tak naštval, že jsem ještě o prázdninách volala třídní učitelce a ptala se, jestli to myslí vážně. Řekla mi, že jsem jediný rodič, který si takto stěžuje. Že malá skutečně musí vše mít a je to můj problém, pokud za to nechci utrácet. Je vám asi jasné, že po takovém telefonátu jsem klidnější nebyla. Přijde mi to jako neuvěřitelná drzost a zajímalo by mě, jestli i ostatní maminy mají stejnou zkušenost. Je přeci bláznivé, aby se takto škola k rodičům chovala. Začínám věřit tomu, že mezi školami a prodejci různých pomůcek a vydavateli učebnic funguje nějaká tajná dohoda. Hlavně, že se každý napakuje.

Vážně přemýšlím, že malou budu učit doma

Nikdy jsem o tom dříve nepřemýšlela, ale nyní doopravdy zcela vážně začínám přemýšlet nad tím, že budu malou učit doma. Místo všech učebnic a dalších pomůcek si vystačíme s velkým sešitem, internetem a tabletem. Nechápu, proč něco takového nedokáže škola. Je to z mého pohledu moderní přístup, který šetří peníze. Jak jsem již napsala, malá jde do třetí, tak se upřímně bojím toho, co by mě po následující roky povinné školní docházky ještě čekalo. Nepamatuji si, že by za mých mladých let rodiče museli tolik utrácet. Měla jsem prostě pár sešitů, pero a pastelky. Tím to končilo a všechny další věci jako vodovky, lepidlo, čtvrtky, barevné papíry či čítanky byly k dispozici zdarma ve škole. Upřímně jsem nenašla žádnou informaci o tom, jak by měla základní škola k pomůckám přistupovat, proto budu ráda, pokud bude nějaká další maminka sdílet, na kolik ji začátek školního roku u jejího dítěte vyšel. U mě je to zatím 3 793 Kč.

Kvůli začátku nového školního roku se musím zadlužit! Neměla by to hradit škola?
Ohodnoťte tento článek!
1.15 (23.08%) 26 hlas/ů

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář
Prosím vyplňte Vaše jméno