Asi jsem stará konzerva

Čas letí a život utíká. Nikdy bych si nemyslela, že v 35 letech budu sama, bez dětí, bez partnera a bez práce, která by mě naplňovala. Sice nemám špatné zaměstnání a za čučení za kasou jednoho menšího krámku s oblečením mám krásných 19 tisíc čistého, ale není to nic, co bych chtěla dělat do smrti. Aktuálně bych si mnohem víc přála být matkou. Mít něco malého, o co bych se mohla starat.

Je na to správná doba, třebaže vedle sebe nemám žádného muže. Ten bývalý mě po 6 letech vztahu opustil, aniž bych předem něco tušila. Bídák! Čekala jsem na prstýnek a místo toho jsem dostala košem. Mohla jsem si oči vybrečet, co vám budu povídat. Rozchod je však za mnou a já jsem připravena se znovu seznamovat. Jen je tady jeden problém.

Nikdo mě nechce?

Zjistila jsem něco velmi zásadního. Žena v 35 letech je pro mladší muže moc stará a pro starší muže nezajímavá, protože ty vedle sebe chtějí mladé masíčko. Já tak zůstávám na ocet. Nejdříve jsem si myslela, že za to může moje postava. Jsem plnoštíhlá boubelinka a ráda se najím, ale řekla bych, že kila umím nosit. Jen k tomu často nemám příležitost, protože jsem buď v práci, kam chodí jen ženy, nebo doma. Nedokážu si představit, že vyrazím v 35 letech někam na diskošku balit muže. Navíc pochybuju o tom, že bych zrovna tam našla někoho solidního.

Nechcete přijít o další zajímavé příběhy našich čtenářek? Sledujte nás na Facebooku!

Potřebuju jen spermii

Za situace, ve které se aktuálně nacházím, mě napadají opravdu hodně zvláštní věci. Od toho, že bych nějakého fešáka opila, až po seznamování přes online seznamky. Já nechci chlapa, se kterým se budu zdlouhavě seznamovat. Chci mimino! Stačí, aby mi někdo… ehm… však vy víte, co a kam. Byla bych těhotná a za 9 měsíců by se mi splnil sen. Muže bych k tomu nepotřebovala a dítě by časem pochopila, proč s námi není tatínek. Já v tom prostě problém nevidím, ale většina chlapů asi jo. Nabídla jsem to dvoum a každý z nich z toho vycouval.

Jak teď postupovat?

Na umělé oplodnění určitě nechci. Sice o něm toho moc nevím, ale tipuju, že bude pořádně mastné a bolestivé. Navíc se po něm rodí dvojčata či trojčata, což vážně nepotřebuji. Bohatě by mi stačil jeden malý uzlíček, kterému bych věnovala veškerou lásku. Doopravdy by mě zajímalo, zda-li se najde mezi čtenářkami někdo, kdo byl ve stejné situaci. Postupně mi totiž dochází nápady i trpělivost. Já už mladší nikdy nebudu a obávám se, že teď stojím na hranici.

Pokud si dítě neudělám teď, už to nebude mít cenu. Nedokážu si představit, že budu čekat dalších 5 let. To by mi v den dvacátých narozenin mého potomka bylo 60, což je upřímně děsné. Já to vím moc dobře, protože si mě rodiče také udělali prakticky na stará kolena. Když jsem vyrůstala, přála jsem si mít mladé a vitální rodiče, se kterými by byla sranda. Místo toho jsem měla doma dva důchodce, pro které jsem nikdy nebyla dost dobrá. To už je ale úplně jiný příběh.

Dokáže mi poradit, jak postupovat?

Je mi 35 let a hledám marně někoho, kdo mi udělá dítě! Pomůžete mi?
Ohodnoťte tento článek!
3.33 (66.67%) 6 hlas/ů

8 KOMENTÁŘE

  1. Jestli starost a péči o dítě myslíte upřímně a vážně po celou dobu jeho života i v nelehkých chvílích, dokázala ho zabezpečit, pak byste do toho měla jít.

  2. Dítě potřebuje otce i matku. A hlavně zázemí . Tobě chybí zodpovědnost . Dítě můžeš mít až dospěješ .

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář
Prosím vyplňte Vaše jméno