Proč si lžeme?
Snímek použit na základě licence od Shutterstock.com

Dá se žít bez lží? Zdá se, že lži jsou totiž všudypřítomné a obklopují nás v naší každodenní realitě. Často jí však dáváme jiná jména – přikrášlování skutečnosti, milosrdná lež, nepravda, zamlčení. Ale v konečném důsledku lžeme všichni. Velcí, malí, staří, mladí… Jaký dopad má lež na naše vztahy? Lžou více ženy nebo muži?

Lžeme, abychom dosáhli svého. Toto alespoň tvrdí odborníci. Když si dáme ruku na srdce a zamyslíme se nad svým jednáním, musíme jim dát za pravdu. Pokud jedním z našich cílů je mít vztah, lžeme, pokud chceme někoho získat a stejně tak, když si někoho chceme udržet. Stačí se podívat na stránky jakékoliv seznamky nebo aplikace, pomocí kterého si máme najít svého vysněného prince. Hodně pravdivých informací a fotek bez filtru bychom asi skutečně nenašli. Naštěstí máme skvělou výmluvu. Lež, zdá se, je celkem přirozená. Antropoložka Helen Fisher z Rutgers University v New Yersey pracovala na studii, ze které vyplynulo několik velmi zajímavých faktů. Všechny se týkají toho, proč a jak lžeme. Výzkumu nakonec potvrdily, že ženy lžou nejčastěji proto, aby si udrželi dlouhodobý zájem svého partnera. Muži zase lžou kvůli tomu, aby u žen vyvolali dojem, že mají zájem o dlouhodobý vztah. Kromě toho, že lžeme jeden druhému, lžeme i sami sobě. Zatímco lež vůči druhé osobě si plně uvědomujeme, to, že lžeme sami sobě, většině z nás uniká. Až 95 procent dotázaných bylo přesvědčeno o tom, že jejich současný partner patří mezi nadpřirozené lidi, bez ohledu na to, jestli se to týkalo vzhledu, inteligence nebo smyslu pro humor. Takové přesvědčení má určitě 100 procent zamilovaných a někteří z nich svým růžovým brýlím zůstávají věrný i několik let. Což ale nemusí být vždy na škodu. Rozhodli jsme se tvrzení americké antropoložky otestovat. Pod falešným jménem jsme se přihlásili na seznamku. Vytvořili jsme záměrně dva odlišné profily. Na jednom z nich jsme lehce upravili realitu – někde jsme ubrali pár centimetrů, někde zase přidali, změnili jsme barvu vlasů. Zájmy jsme vložili podle trendů – focení, jazyky, móda, zdravé pečení.. Druhý profil byl úplně pravdivý. Ani o centimetr více a ani o centimetr méně. Barva zůstala stejná a pro lepší představivost jsme přidali fotku bez filtru. Jako koníček jsme uvedli psy, filozofii a knihy. Na reakce jsme nečekali dlouho. Teda v případě, že jsme blondýna se zájem o pečení muffinů. Za dva týdny přišlo 26 odpovědí od osob opačného pohlaví. Na reálný profil jich přišlo jen 8. „Pravda je velmi nakažlivá, a jestli nám jednou přinesla úspěch, budeme se k ní rádi vracet i v budoucnosti,“ říká psycholog Karel Verba. Takže, lež je návyková? Zdá se, že ano.

Lžeme už od začátku

Představte si sama sebe na prvním rande. Co si objednáte? Zřejmě to nebude brandy s ledem, které si ráda dopřejete, když jste s kamarádkami venku. Buď si objednáte vodu s citrónem, nebo maximálně dvě deci bílého vína. Na talíři vám na základě vaší objednávky asi nepřistane burger, na který máte chuť, ale křupavý salátek. A je to tu. Lež jako vyšitá. Proč? Abyste zapůsobila. Stejně tak lžeme našim polovičkám o ceně nových lodiček, kabelek, o tom, kolik tabulek čokolády už jsme do sebe naládovali a i o zaběhnutých kilometrech. Lhát se nemá. To víme všichni. Je potřeba si uvědomit, že malým lžím se v životě, a dokonce ani ve velmi intimním prostředí, které si vytváříme ve vztahu, nevyhneme. Záměrně píšeme o malých lžích, protože ty jsou v uvozovkách povolené a na vztah nemají destruktivní dopad. Naopak, velké lži jsou podpisem rozsudku na rozchod. Za pravdu nám dává i psycholožka Hana Ševčíková: „Na jedné straně v žádném vztahu se nedá mít jen a jen pravdu – drobné zamlčení a malé nepravdy jsou normální součástí vztahu. Absolutní upřímnost a otevřenost není reálná v žádném vztahu – dokonce může být i někdy velmi zraňující a bezohledná. Ale pokud jde o závažné věci, o velké tajemství, které je pro partnerský vztah důležité až ohrožující (např. nevěra), lidi vždy od sebe vzdalují a vytváří to mezi nimi chlad a odstup, který je náročný pro obě strany. Pokud partneři žijí v takovéto lži už dlouho, můžou se kvůli ní celkem odcizit a ze vztahu se pak stane už jen prázdná schránka.“ S tímto názorem se asi všichni uspokojíme a dáme mu za pravdu. Ale přece jen se najdou i tací, kteří budou tvrdit opak. Italští vědci z Institutu transdisciplinární psychologie v Římě přišli na zajímavý fakt – hlavním stmelujícím prvkem manželství je lež. Zjistili, že kdo lže, tomu manželství vydrží průměrně o pět let déle. Dokládají to na jednoduchém příkladě. Páry, ve kterých jeden za partnerů přizná nevěru, se rozpadnou. Naopak manželství, kde zůstane nevěra tajemstvím, vydrží. Z dvojic zasažených nevěrou se rozhodne pro rozvod jen 15 procent z nich. Když jsme oslovili další psychology s otázkou, co si myslí o názoru italských vědců, tak skoro jednohlasně jejich názor dementovali. Shodují se, že ve fungujícím vztahu je na prvním místě upřímnost.

S kůží na trh

Nevěra. Velké téma pro všechny vztahy. Mnozí sexuologové se shodují v tom, že muž nejsou monogamní.  I přesto, že to tak je, nevěra bolí a považujeme ji za amorální zločin. To, jestli se partnerovi nebo partnerce přiznáme, téměř nikdy neřešíme předtím, ale až potom, co zhřešíme. Názory na to, jestli říct pravdu nebo ne, se různí. „Můj manžel se mi s nevěrou přiznal. A já jsem sama sobě přiznala, že se přes to nepřenesu,“ říká 47 letá Ivana. Třiceti pětiletý Marek zaujal opačný postoj vůči své manželce. „Ano, byl jsem jí nevěrný. Stalo se to jednou. Bylo to jako z filmu, večírek, alkohol, pokušení a já jsem neodolal. A proč jsem jí to neřekl? Protože nechci svou manželku zatěžovat svým černým svědomím. Vím, že s ní chci zůstat a stejně tak vím, že šlo o jednorázovou záležitost, žádný románek na pokračování.“ Psycholog Karol Vrba dává Markovi za pravdu. „Jestli je nevěra skutečně jen úlet a ten, který podváděl, se chce polepšit, je lepší nechat si to tajemství jen pro sebe. Jiné je, jestli partner v nevěře pokračuje a ví, že ve svém vztahu už nechce pokračovat. V takových okamžicích je férové říct pravdu a neživit partnerovi iluze,“ vysvětluje.

Lhaní se nedá úplně vyškrtnout z našich životů. Jsme jednoduše “jen“ lidi. Kdybychom dokázali žít v souladu s normami chování, které uznáváme a chápeme, mohli bychom si dovolit upřímnost ve všech sférách našich životů. Bohužel, nejsme dokonalí a občas máme úlety. V takovýchto momentech je velmi důležité si uvědomit, že to, co se stalo, se nevrátí. Před námi je však ještě spoustu toho, co můžeme ovlivnit a změnit. To je hlavní věc, na kterou bychom měli upřít naši pozornost.

Proč lžeme sobě i svým partnerům?
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 1 hlas/ů

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář
Prosím vyplňte Vaše jméno