Snímek použit na základě licence od Shutterstock.com

Sedavé zaměstnání se stalo typickou formou profesionální seberealizace moderní doby. Úspěšný úředník v obleku je hrdinou euro-amerického sne od druhé poloviny 20. století. Čím dál tím víc se ukazuje, že pro naši fyziognomii to není úplně ideální.

Naše komplexně stavěné klouby a bohatý svalový aparát samy neřeknou, že příroda s námi počítala jako s jedinci schopnými různorodého pohybu a aktivit. Příležitostí sportovci jistě znají, že svaly po třech dnech netrénování všechno zapomenout a přesně tohle můžeme otočit a vidět v tom predispozici na rychlou adaptaci. Ne každá adaptace však s sebou nese změny k lepšímu. Je to právě vyváženost pohybu a oddechu, který naše tělo udrží ve zdravé kondici.

Na rozdíl od sedavého zaměstnání stres není novodobým vynálezem. Každá forma boje o přežití je stresující. Tato éra si vyvinula svou podobu, stres způsobený tlakem společenských závazků. Náš boj o přežití spočívá v tom, abychom vydělali dostatek peněz. Musíme tedy plnit vytyčený pracovní plán, dodržovat časové harmonogramy, podřizovat se společenským pravidlům. A protože vidina pokroku má nad námi čarovnou moc, potřebujeme pracovat stále lépe, více a rychleji. My tady máme recept na stres a pro mnoho z vás i na více sezení.

Když se sedavé zaměstnání spojí se stresem

Je jasné, že kancelářskému úředníkovi nehrozí jen problémy s pohybovým aparátem, ochablé svalstvo a velké břicho. Vypětí a tlak dokážou přes psychiku zasáhnout celkovou imunitu organismu a konečné důsledky můžou mít nejrůznější podobu. Co se děje s naším tělem, když se spojí stres a sedavé zaměstnání? Nejčastěji nás postihnou dlouhodobé až chronické onemocnění, v tom horším případě se k tomu přidají i mentální problémy jako permanentní podrážděnost až úzkost, ztráta motivace až letargie a nezájem o okolí. Bušení srdce a nespavost na sebe také nenechají dlouho čekat.  Ne náhodou se stále častěji mluví o psychosomatických onemocněních a o propojení duševního, biologického a sociálního aspektu každého zdravotního problému.

Máme tady tedy kombinaci dvou zátěžových faktorů. Jednostranná činnost oslabuje náš pohybový aparát, případně nadměrné zatěžuje jen některé jeho partie a navíc nepříznivě působí i na psychiku. Jednoduše nejsme ani mentálně přizpůsobeni tomu se osm a více hodin plně koncentrovat na jeden druh aktivity. Pokud takhle namáhaný organismus ještě vystavíme stresu, nemůžeme se divit, že budeme mít co dělat s komplikovanými zdravotními problémy, které nevyřešíme jen pablenem.

Naše tělo je však tak chytré, že dřív než se něco „rozsype“, vysílá varovné signály.  I přesto, že všichni dobře víme, že potlačování příznaků léky a jinými látkami je vyslovený hazard, omlouváme si to zodpovědností k práci a zodpovědnost k vlastnímu tělu odkládáme na druhou kolej. Raději ani nechceme vědět skutečné důsledky toto postupu. Jen pro příklad – věděli jste, že když nedostatek spánku zaháníte kávou nebo jiným zdrojem kofeinu, dopujete se tak látkou, která ještě zvyšuje hladinu stresového hormonu? A nebo, že přísun rafinovaného cukru dokáže dvojnásobně zvednout hladinu adrenalinu u dospělého člověka? Myslete na to, až si příště budete chtít „zalepit nervy cukrem“. To, co se děje když v nemocném těle odblokúvame obranné procesy léky a nutíme ho do výkonů nad jeho limity, je na samostatný článek. Ale bez obav můžeme také tohle jednání označit jako nebezpečné. Slyšeli jste někdo o v zásadě zdravých lidí z civilizovaných krajin, kteří zemřeli na běžnou chřipku? Stačí „googlit“.

Unavená tělo = více peněz

Fakt, že stres v práci je zejména v posledních letech mezinárodně diskutovaným tématem, je smutným zrcadlem pravdy, že je to automaticky přijímána součást každého ambiciózního projektu a každého pracovního místa s jistou dávkou zodpovědnosti. Na některá místa se už rovnou nastupuje s tím, že je člověk nedokáže dělat déle, než pár let. Jako kompenzace za jeho unavené tělo a mysl jsou zde větší peníze. Z evropských průzkumů víme, že Česká republika a Slovensko se dlouhodobě drží ve skupině krajin s největším pracovním vytížením. Všeobecná změna k lepšímu se zatím nechystá, takže si musí být každý schopný pomoci sám. Určitě to ale půjde lépe, když přitom dáte na rady zkušeného odborníka.

Pro vše, co jsme tady napsali, má pro nás Iveta Holešová, ředitelka Spaklinik v Bratislavě, povzbuzující zprávu, že i pracovní doba se dá „prosedět“ zdravě a v souladu s našimi fyzickými dispozicemi. „Úprava špatného pohybového stereotypu je základem každé terapie. Není však možné prosedět v dokonalém sedě celý den. Na to nemáme výbavu a stálo by nás to mnoho námahy.“  Odbornice doporučuje jako nejdůležitější podmínku zdravého pracovního nasazení za stolem přerušit statickou polohu, projít se, natáhnout se a trošku se rozhýbat. „Důraz bychom měli klást na kvalitní židli a umístění pracovních pomůcek na stole. Natažené nohy na koši na odpadky, vykroucené tělo jen kvůli tomu, že je počítač postavený ve špatném úhlu, překřížené nohy, to se našemu hřbetu vůbec nelíbí. A zejména mu tak ani neumožňujeme udržet správnou pozici.“ Když už toho víme o úskalí sedavého života tolik, prevence je pouze v našich rukou. Iveta Holešová radí začít pracovní den fyzickou aktivitou. „Když vstáváme unavení a celé dopoledne pijeme kávu, už je postaven základní kámen problému. Důležitá je jakákoliv aktivita, stačí i 15-minutové cvičení, procházka se psem nebo krátký běh. Takhle rozprouděné tělo se mnohem pomaleji unaví a je připravenější snášet statickou námahu. Zdravá nezatěžující snídaně, která nás dostatečně zásobí minerálními látkami, vitamíny a enzymy, mají také zásadní podíl na tom, abychom se cítili dobře.“

Je těžké generalizovat první příznaky přetížení, protože každý organismus reaguje jinak. Ale z těch nejčastějších můžeme jmenovat únavu, podrážděnost, bolest hlavy, zatuhnutí šíje, otoky nohou. „V akutnějších stádiích se objevují problémy a bolesti při změně poloh, hlavně ze sedu do stoje. To už zavání patologickými změnami a většinou běžíme k lékaři. Velmi důležité je zorientovat se v těchto problémech včas, protože je větší šance na jejich rychlé odstranění. Pokud se dostanete do rukou neurologa, je zle.“

Při práci za stolem je nejvíce namáhaný hřbet, hlava, cévní a lymfatický systém. Za nejvážnější označuje Iveta Holešová tzv. seknutí, při kterých je bolest velmi silná a bez léčby a zásahu odborníka už téměř nemožné si pomoci sám. Hrozí nám i ochoření cévního a lymfatického systému a otoky nohou. „Křečové žíly zejména u žen jsou dost závažným zdravotním a i v nemalé míře estetickým problémem.“

S Ivetou Holešovou se shodujeme, že chůze nebo běh jsou asi nejdostupnější prostředky udržování se ve fyzickém zdraví. Nikoho to neomezuje a není to ani vázané na žádné termíny, vybavení a pomůcky. Najdete k tomu velkou spoustu informací na internetu a mobilní operátoři nás zasypávají dostatečným množstvím aplikací. Doporučujeme vám si pořídit krokoměr. Každý večer se podívám, kolik kroků jsem udělala, a když to není alespoň 5000, tak mi „hrozí“ večerní procházka.

Ohodnoťte tento článek!

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář
Prosím vyplňte Vaše jméno